ISSN 1335-8715

18-03-2008   Marek Hrubčo   Ideológia   verzia pre tlač

Quo vadis KDS?

Na pravicovom politickom poli vznikol nový subjekt. Najpolitologickejšia trojica Kusý - Haulík - Mesežnikov sa poponáhľala so svojimi "aktuálnymi" prognózami a zaplnila stránky denníkov. Strana nemá šancu, znie verdikt prekurzorov verejnej mienky. Pravicové spektrum mlčí, "kádeháci" vyčkávajú, čo bude. Alebo lepšie, tvária sa, že sa nič nedeje.

Reakcia na príspevok

"takovou jednotící úlohu vždy plnilo náboženství,
autor: Slayer
pridané: 25-03-2008 3:58


"Terra libera, březen 2007 / ročník 8:
Jelikož však není pevného standardu pro
morálku a spravedlnost, může dojít ke vzájemnému
konfliktu mezi městem a pravým
gentlemanem (καλοσκαγαθος), mezi morálkou
jako spravedlností (k městu a ke druhým
lidem) a morálkou jako zdokonalováním
osobní ctnosti; konflikt, který díky nesouměřitelnosti
a nerozhodnosti vzájemných
požadavků obou morálek v důsledku
jejich konečného nezakotvení v jednom věčném
měřítku může být vyřešen pouze přenesením
se z roviny spravedlnosti na rovinu
přátelství (ϕιλι′α), neboť „přátelé [...] nemají
potřebu pro spravedlnost.“ Je to tedy pocit
přátelské náklonnosti spíše než spravedlnost,
co drží města pohromadě.

Jak je ale možné docílit smyslu pro přátelsky
sdílené dobré, jak je možné zajistit
jednotu v tak esenciálně neshodyplné sféře
jako je sféra politická? ...nyní si jen povšimněme, že ve skutečnosti
takovou jednotící úlohu vždy plnilo náboženství,
ospravedlnitelné pouze jako náboženství
státní, s městskými bohy a bůžky
pečlivě střežícími plnou oddanost každého
jednoho zákonům města. Sumer, Egypt,
Čína, řecké městské státy, všechny starověké
civilizace se skláněly k nohám velkých
státníků zastupujících nebo sami ztělesňujících
bohy. Jen s jejich pomocí a s pomocí
desetitisícových armád mohlo být individuální
svědomí umlčeno, zatímco edikty města
mohly být pozdviženy na roveň posvátných
příkazů. Politické přátelství podepírají
lži a meč.
Ani nejhorší násilí a největší nepravosti
antických civilizací ale nezabránili některým,
aby prohlédli, aby, zpřetrhavše řetězy,
sápali se ven z jeskyně ke slunci. Autonomní
svědomí, navzdory tisícileté snaze o jeho
podmanění neumlčené a neumlčitelné, razilo
si cestu. Byli tací, kteří, po boji sice, ještě
podlehli.9 Našli se ale jiní, kteří navzdory
politickému útlaku následovali hlas svědomí,
hlas čistého rozumu v každém z nás, svědomí,
které povýšili na božský princip, až za
hranice žití.10 Konflikt Moralität
a Sittlichkeit, individuálního svědomí a společensko-
politických norem jest konečně
rozhodnut ve prospěch svědomí. S nástupem
stoické filozofie mizí kolektivní egoismus
řeckých městských států a na jeho místo
nastupuje homonoia či concordia, jednota
všech lidských myslí a srdcí. Mizí distinkce
mezi Helény (námi) a barbary (jimi), filozof
překročí hranice polis a pne se směrem
ku kosmopolis, veškerenstvu lidství. Zákony
univerzálního rozumu jsou platné pro celý
svět, ne pro to či ono město.


 
Meno:
E-mail:
Web stránka:
Predmet:
Text správy:

Zadajte iniciály Pravého Spektra - PS:
(antispamová ochrana)
 
 

Upozornenie

Príspevky v diskusii k článku sú osobnými názormi jednotlivých čitateľov. Redakcia Pravého Spektra za ich obsah nenesie žiadnu zodpovednosť.

Diskusné príspevky, ktoré sú v rozpore so zákonom budú odstránené.

O problematických príspevkoch nám môžete dať vedieť e-mailom na adresu redakcie.

Copyright © 2001-2024 Pravé Spektrum, občianske združenie
Stránka používa redakčný a publikačný systém Metafox od Platon Group