27-04-2005   Jaroslav Daniška   Kultúrna vojna   verzia pre tlač

Halíkove prednášky o Európe

chalosi dajte pozor na ten pravopis autor: bebe e-mail: bebe@ragtime.sk pridané: 28-04-2005 9:11 tie dve hrubky v perexe tohto clanku a nvyse v nazve recenzovanej knihy, to je ostuda. reaguj RE: chalosi dajte pozor na ten pravopis autor: Dewey pridané: 28-04-2005 10:33 "Nevidí pošliapavanie prirodzených práv, podporované parlamentnými väčšinami?" Je zaujimave, ze sa odvolavate na prirodzene prava v mene tej institucie a tych idei, voci ktorym sa ako opozicia sformovala koncepcia prirodzenych prav a stali sa zastavou, pod ktorou sa podarilo postupne obmedzit absolutisticku moc legitimizovanu nedoktnutelnymi doktrinami istej institucie, ktora za zdroj svetskej moci panovnika vydavala nie volu, ci zaujmy ludu, ktory mal podla kacira Locka pravo vzburit sa proti tyranskej moci, ktora uslapavala a nie chranila ich zaujmy, ale boziu volu, ktorej naplnenim bol udajne princip dedicnej moci a privilegii, ktore nebolo z pozicie ludu mozne spochybnit a teda ani absolutisticku moc a pravo na svojvolu ktore si uzrupovali. V kazdom pripade, odvolavat sa na prirodzene prava dnes a navyse v pripade, ze na druhej strane je uplne ina koncepcia zivota asi bude mozne, ci uz vzhladom na archaickost onych predstav, spochybnenych uz Humom ale aj vdaka onej inej koncepcii zivota, spokojne odbit mavnutim ruky. Ostatne, pravo na hladanie vlastneho stastia, ktore bolo tiez sucastou reflekcie Lockovych prirodzenych prava do americkej ustavy, ked sa pozerame na deti, ktore sa maju rodit ako nechcene, do podmienok, kde je casto cesta na hladanie "vlastneho stastia" len marnym hladanim cesty ako utiect od utrpenia, ci uz fyzickeho alebo citoveho, Vam pan Daniska, uz asi nic nehovori. Nuz a ze ti isti liberali, ktori mavali kedysi prirodzenymi pravami pred aristokraciou(hoci mnohi z nich boli ci pochadzali z rovnakych kruhov), povazovali mnohodetne rodiny, kde sa nedali zabezpecit dostojne podmienky, za amoralny pocin, je asi dalsia vec ktoru bude lepsie zamlcat. reaguj RE: chalosi dajte pozor na ten pravopis autor: Jaro Daniška e-mail: daniska@post.sk pridané: 28-04-2005 15:10 Pokial ide o Vas "prirodzeno-pravny" exkurz, vidiet z neho iba Vasu nevzdelanost, prikladov by bolo iks, skoda diskusie. Vas vyklad prava na hladanie vlastneho stastia je taky siroky, ze nim bezproblemov obhajite otroctvo alebo holocaust. Cas zmenit prezyvku pan Dewey, par nemeckych mien by sa Vam hodilo viac.. reaguj RE: chalosi dajte pozor na ten pravopis autor: Dewey pridané: 28-04-2005 17:44 Vyklad prava na hladanie vlastneho stastia nie je vobec siroky, ked ho zasadite do kontextu ostatnych tzv. prirodzenych prav. Tam, kde sa nikomu neublizuje, ma mat kazdy priestor pre robenie toho, co ho naplna stastim. Obhajitelnost holocaustu a otroctva je potom uplne nemyslitelna, aj ked som upozornil na archaickost celeho konceptu. Jedine, ze by niekto povazoval judaizmus za menejcenne nabozenstvo a zidov za menejcenny narod a cernochov za menejcennu rasu, mozno az neludi. Nuz a do akej miery je a bolo jedno alebo druhe liberalnym nazorom netreba asi vysvetlovat.Do ziadnej. Co sa vzdy o vztahu jednej cirkvy a judaizmu, pripadne medzi udajnou nositelkou "krestanskej" tradicie SLS a HSLS, podobne ako konzervativcami v USA a cernochmi, asi da len tazko povedat. "par nemeckych mien by sa Vam hodilo viac.." Ano, nejake si mozno vyberiem, tiez Vam prajem pekny den. reaguj RE: chalosi dajte pozor na ten pravopis autor: Peter Frišo pridané: 05-05-2005 0:58 Ta koncepcia prirodzenych prav je samozrejme mylna. Dobrym prikladom je sledovat Rawlsa a katastrofu jeho teorie spravodlivosti, na ktorej univerzalnost samotny autor rezignoval. Kantovska axioma je nutne chybna, nikoho nezavazuje a nic ju na to nelegitimuje. Okrem toho podla mna ju a v mnohom mozno aj lepsie sformuloval uz Aristoteles, takze nechapem to vyzdvihovanie racionalistov a empirikov, ktore su v konecnom dosledku rovnako pochybene ako Bekeleyho solipsizmus. Neviem, preco by zdrojom moci mal byt lud, ked to tak nie je! privilegia a dedicna moc su v normalnej spolocnosti absolutne normalne, ale v otazke panovnika nikdy neboli jedinou moznostou, takze argument neobstoja! pravo postavit sa proti tyranovi existovalo davno pred Lockom reaguj RE: chalosi dajte pozor na ten pravopis autor: Dewey pridané: 05-05-2005 11:21 "Ta koncepcia prirodzenych prav je samozrejme mylna." Mylna...ano. Treba si vsak uvedomit jej sudoby vyznam, okolnosti, za ktorych vznikla, doktriny proti ktorym stala a zaujmy, ktore vtedy za nou stali. Bola to prakticka vec(ci pravda) - zastava - ktora stala na samom pociatku najzasadnejsich zmien, ktore pomahali lamat absolutizmus. "Dobrym prikladom je sledovat Rawlsa a katastrofu jeho teorie spravodlivosti, na ktorej univerzalnost samotny autor rezignoval." Rawls v prvom rade kontraktivista, ta navaznost na starsi liberalizmus je viditelna v tomto smere.(Hoci u Locka sa to neda oddelit) Ale bavili sme sa o prirodzenych pravach, v podstate jediny, kto sa ich este stale drzi ako kliest su libertariani( kontraktivizmus sa v podstate u nich vytratil) "Okrem toho podla mna ju a v mnohom mozno aj lepsie sformuloval uz Aristoteles, takze nechapem to vyzdvihovanie racionalistov a empirikov, ktore su v konecnom dosledku rovnako pochybene ako Bekeleyho solipsizmus." Koncepciu prirodzenych prav? Dobre, asi by si mal objasnit, v com vidis tu udajnu "lepsiu aristotelovu fomulaciu". "Neviem, preco by zdrojom moci mal byt lud, ked to tak nie je!" Nie je to otazka na mna, ale na Locka. On by sa mozno opytal, pri svojom pohrdavom postoji voci sudobej teologii, preco by nim mal byt boh a dedicne privilegia. "privilegia a dedicna moc su v normalnej spolocnosti absolutne normalne, ale v otazke panovnika nikdy neboli jedinou moznostou, takze argument neobstoja!" Ake ine moznosti? Sedliak sa zobral, vyvesal billboardy a stal sa panovnikom? Dedicna moc a privilegia, ktore umoznuju takmer nesputanu svojvolu cloveka nad clovekom su znakom normalnej spolocnosti? Nebude potom treba prehodnit vztah ku niektorym diktaturam. "pravo postavit sa proti tyranovi existovalo davno pred Lockom" Peter, toto je zase taka konstrukcia. Co je to to "pravo", ktore udajne existovalo? reaguj RE: chalosi dajte pozor na ten pravopis autor: Peter Frišo pridané: 06-05-2005 0:49 Zistujem, ze by sa niekedy oplatilo vidiet aj na co reakcie reaguje :D Mne bolo luto, ze Rawls rezignoval na univerzalnost svojej teorie, ale bohuzial jeho vychodiska boli neudrzatelne. Tak by som Lockovi odpovedal, ze Boh ako vyssia autorita moze dat opravnenie k moci, ale nie je ziadny dovod okrem aby bola nadomnou legitimna akakolvek vlada zalozena na nazoroch inych ludi. Ine moznosti znamena, ze nie vsetci panovnici boli dedicni. Nikdy tam nebola svojvola /ak bola tak vacsinou nedopadol dobre/, ked to dokazu uznat lavicovi historici, preco sa na to nemozes pozriet objektivne aj Ty, ze ten panovnik bol v skutocnosti mnohymi vecami viazany. Vztah k niektorym diktaturam by sa mozno da prehodnotit, ale nemam na mysli prave ziadnu konkretnu. Na druhej strane stavat sa proti prirodzenosti Ti aj tak nebude nic platne, ak mas peniaze, alebo nejaku silu, uplatnis ich rovnako v demokracii. Toto pravo nie je konstrukcia, dalo by sa najst viacero prikladov. Okrem toho bolo sucastou ucenia Cirkvi. reaguj RE: chalosi dajte pozor na ten pravopis autor: Dewey pridané: 06-05-2005 10:57 On na nu celkom nerezignoval, ked sa bavime takto metaforicku, len k nej pristupuje skeptickejsie :-) Na nazoroch inych ludi - o tom neuvazoval, islo mu o obmedzenie moci panovnika, este nesledoval rozsirovanie volebneho prava. V istom zmysle by vsak suhlasil asi s Tebou v tom, ze akakolvek vlada ktora by znamenala svojvolu a poslapanie "prirodzenych prav" by bola nelegitimna. "Ine moznosti znamena, ze nie vsetci panovnici boli dedicni." Ano, ale zvacsa bol panovnik vysledkom superenia klanov ktore boli dane stale len dedicnou mocou a privilegiami. Pripad stredovekeho panovnika z ludu nepoznam. "ten panovnik bol v skutocnosti mnohymi vecami viazany" Samozrejme. Superenie klanov o moc a to som tu uz spominal vytvaralo priestor na to, aby sa panovnici uchadzali aj nizsej slachty a dokonca aj o priazen poddanych. Rovnako plati, ze len pomocou moci sa vladnut neda a uplna centralizacia moci nakoniec moze znamat jej vymknutie sa z pod kontroly. Preto sa snazili aj decentralizovat moc inokedy boli k tomu ktoku dotlaceni nepriamo v ramci uchadzania sa o priazen v boji o moc. "Na druhej strane stavat sa proti prirodzenosti Ti aj tak nebude nic platne, ak mas peniaze, alebo nejaku silu, uplatnis ich rovnako v demokracii." Ano toto je urcity konflikt medzi kapitalizmom a demokraciou. Ci uz liberalizmus alebo demokracia v sebe zahrna nazor, ze taku moc, ktora moze znamenat tyraniu cloveka nad clovekom je nevyhnutne obmedzovat. V pripade "sily" je to jednohlasne v liberalnom tabore. V pripade ekonomickej moci je to jednohlasne vo vztahu k statnej moci.(=korupcia) V pripade posobenia ekonomickej moci sirsie v ramci spolocenskych vztahov je znacny rozpor - smer inklinujuci k anarchokapitalizmu by napr. najradsej nahradil statnu moc rovno takouto ekonomickou mocou a socialna legislativa upravujuce pracovne podmienky v casoch velkej nedoknalosti trhu je este aj pre tych umiernenejsich udajne zasadnym obmedzenim slobody) Ale naozaj neviem o com hovorim, ak hovorime o prirodzenosti. Nieviem o co viac je vlada a svojvola jedneho cloveka nad inym prirodzenejsia ako ked je tato moc z pozicie inej -politickej moci- obmedzovana v zaujme slobody vsetkych ale len potial pokym neuslapava individualnu aktivitu a zasluhy. Odvolavanim sa na prirodzenost sa nikam nedostaneme. V tomto kontexte neviem, co nou vobec je.(resp. bude nou vzdy to, co nam ako vychodisko pre nase uvahy bude vyhovovat - vid. Hobbes (a Locke) vs. Rousseau - prirodzenost ako zivocisny antagonizmus vs. prirodzenost ako "dobro") reaguj RE: chalosi dajte pozor na ten pravopis autor: Ondrej webstránka: http://nepto.sk/ pridané: 28-04-2005 14:36 Je to opravene. Dakujeme za upozornenie. reaguj off topic autor: Lukas Krivosik pridané: 29-04-2005 18:08 Posielam link na jeden skvely clanok: http://www.neviditelnypes.cz... Aspon vieme, ze ked nas EU zacne zatvarat do lagrov, budeme mat kam zdrhnut. reaguj RE: off topic autor: Lukas Krivosik pridané: 29-04-2005 18:11 Aha, nejako zle som to skopiroval. Mal som samozrejme namysli clanok Jindricha Plzaka "Vražedná revoluce po novozélandsku". reaguj RE: off topic autor: Tomas e-mail: azazelo@pobox.sk pridané: 30-04-2005 9:50 Lukas, ja som tam taky clanok nenasiel, prosimta pastni sem opat ten link. reaguj cely text autor: Lukas Krivosik pridané: 30-04-2005 11:05 Neslo mi pastovat link, tak som to pastol cele. Dufam, ze sa na mna Ondrej Neff nenahneva SVĚT: Vražedná revoluce po novozélandsku Jindřich Plzák Dvě desetiletí revolučních změn stačila, aby se Nový Zéland stal blahobytnou zemí. Žádná z rozvinutých průmyslových zemí nevykazuje takový růst jako země ptáka kiwi. Na ostrovech panuje téměř stoprocentní zaměstnanost. Co by se mohly Čechy přiučit od Nového Zélandu? Samozřejmě nic, přece nebudem napodobovat nějaké opice na druhé straně zeměkoule! Před jedenadvaceti lety zruinovala novozélandská vláda téměř dokonale farmáře Johna Hopkinse. Ještě dnes je jí za to vděčný. ´´Viděno dnešníma očima, bylo to, co se stalo v roce 1984 pravé požehnáni,´´ říká dnes pětašedesátiletý John. Spokojeně objíždí terenním Mercedesem jedno ze svých stád a zároveň vypráví, jak vláda tenkrát bez milosti seškrtala sedlákům všechny subvence. Ze dne na den seděli vsichni na hromadě dluhů. Nekteří propadli alkoholu – na to v Čechách nemusejí nikomu brát subvence -, někteří se i oběsili a větsina začala dělat. John patřil k těm posledním. Přeměnil zaostalý statek v průmyslový podnik, kde je vše zaměřeno jen na bídný mamon. Stalo se neuvěřitelné. Sedláci vyšli i bez subvencí a začali dokonce vydělávat. Celkem ze čtyřiceti tisíc statků zkrachovalo jen sto. Poněkud to připomíná socialistickou pornografii, jak Lydia Korabelniková dojila a dojila a jestli neumřela, dojí dodnes. Dnes vlastní John Hopkins deset farem, vládne osmi tisícům krav, má 7000 hektarů a je za vodou. Hopkins je muž volného tržního hospodářství – bez přívlastků. Nový Zéland ukazuje názorně, jak hospodářství může být všelijaké, vždy ale prosto přívlastku sociální. Ve farmářově životě se zrcadlí osud celého souostroví na druhém konci světa. Neexistuje na světě druhý stát, který by prodělal tak radikální a bolestivou změnu jako Nový Zéland. Ze socialisticky dirigovaného státu se stala jedna z nejliberálnějších zemí světa. Na počátku to byli sociální demokraté, kteří osvobodili hospodářství z pout dirigismu. Pak přišli konservativci a odstranili vetšinu socialistických sociálních vymožeností. Dnes sklízí vláda socialně demokratické Heleny Clark (55) plody předchozí námahy, tak zvané ´´kiwi ekonomie´´. V žádném ze států OECD neroste hospodářství tak rychle, nikde není tak málo nezaměstnaných a stát se může chlubit kladnou bilancí. Tento týden navštíví premiérka Berlín. Kancléř Schröder se prý chce poučit z novozélandského příkladu. Rozhodující je otázka, zda vláda musí, pokud chce mít úspěch, postupovat tak, jako svého času Novozélanďané. A hlavně, jakou pak má taková vláda šanci být znovu zvolena. Sama ministerská předsedkyně vidí metody svých předchůdců kriticky. Připouští však, že bez nich by země nebyla tam, kde je. V roce 1984 se země příliš nelišila vedením svého hospodářství od Sovětského svazu. Všechno podléhalo regulaci: Ceny, mzdy, směnné kurzy a dokonce i koberce. Ty musely být z domácí vlny. „Žili jsme jak u blbých na dvorečku,“ tak popsal bývalý ministersky předseda David Lange tehdejší situaci v zemi. On a ministr financí Roger Douglas (sociální demokraté) převzali v roce 1984 moc. Od té doby neplatilo nic než trh – nabídka a poptávka. Státní podniky byly privatizovány (zda odprodejem do zahraničí není pisateli známo), subvence zlikvidovány, kontrola toku kapitálu odstraněna, centrální banka se stala svéprávnou, autonomní institucí a měna byla devalvována (zatím ještě můžeme). Bylo zavedeno maximální, třiatřiceti procentní zdanění. Reforma dostala název po svém tvůrci – Rogernomika. Základem bylo provést vše rychle, aby odpůrci neměli čas se zformovat ke společnému boji. Nepřipustit Vaculíky. O tři roky později byla vláda zvolena znovu. Pak ale došlo ke změně. Země byla obzvlášť těžce postižena celosvětovým burzovním krachem. Nezaměstnanost prudce stoupla. 1990 převzali ve Wellingtonu moc konzervativci. Tím začala druhá, tvrdší část reforem: Kolektivní smlouvy byly zlikvidovány, odbory taktéž. Vláda snížila sociální dávky a nemocní si museli na léky i úkony začít připlácet. Návštěva lékaře doma stála 20 euro, zubaře si každý musel platit sám. Lid se rozohnil, „banda hrdlořezů“, vláda, zůstala tvrdá. Shořelo par figurín znázornňujících politiky a bylo vymalováno. „Měli jsme odvahu a tu musí politik mít,“ říká dnes Jim Bolger. „Průzkumy veřejného mínění je nutno ignorovat, jsou zkáza reforem.“ „Žádný politik nemůže očekávat, že bude chválen svým nástupcem,“ říká Bolger obrácen směrem k vládní budově, kde dnes sedí jeho politická odpůrkyně. Paní Clark převzala těžké dědictví. V podstatě se jí, jako sociálni demokratce, příčí metody zděděné po svých konzervativních předchůdcích. Je na tom stejně, jako Tony Blair v Británii. I jeho ekonomické úspěchy mají své kořeny v politice - socialisty a intelektuály tolik nenáviděné - Maggi Thatcher. reaguj RE: cely text autor: Argentina pridané: 30-04-2005 18:54 *Neviditelný pes* nemá samostatné linky na články, musí sa hľadať podľa mena autora alebo názvu článku. reaguj Halík autor: Peter Frišo pridané: 01-05-2005 20:05 Myslím, že čítanie Halíka je stratený čas reaguj RE: Halík autor: mima pridané: 04-05-2005 17:21 Čítanie Halíka je možno ozaj stratený čas pre skalných, pevných, neochvejných, ktorým je všetko jasné, nemajú pochybnosti a otázky. Pre hľadajúcich, neistých či takých, ktorí majú hlavu plnú otázok a pochybností je však výborným autorom. Aj pre tých, čo majú povedzme odradzujúce osobné skusenosti s kňazom či s vyučovanim biológie na cirkevnej škole a načas ich to od náboženstva oddelilo pre sklamanie ktorým prešli, ale napriek tomu sa cítia byť veriacimi (ctia tie isté hodnoty). To sa týka jeho predošlých kníh Oslovit Zachea, ci Co je bez chvení, není pevné. Tu komentovanú som zatiaľ nečítala. Halík vo svojich knihách veľa používa obrazy a ananlógie zo svojho života. Dá sa to vnímať ako EGO, ale aj ako poskytnutie (či ukázanie) možnosti asociácie pre čitateľa vidieť podobnosti príbehov Biblie vo svojom vlastnom živote. Každý si môže vybrať. reaguj Kritika nie ! (?) autor: LIBERTARIAN pridané: 03-05-2005 9:07 I. Nebudem sa vyjadrovat o tom, ci ma „pravdu“ Halik, alebo autor clanku. II. Dobra rada autorovi : Odsudzovat Halika za to, ze obcas kritizuje „dovnutra“ , teda vlastnu cirkev., je sice uslachtile, ale kontraproduktivne. Kritika smerom dovnutra vzdy POSILUJE kritizovaneho. NEKRITIZOVATELNE , dokonalé subjekty vzdy v historii po nejakom case skolabovali prave pre vlastnu nekritizovatelnost. Cirkev – to su tiez iba ludia, a ludia v cirkvi boli aj v minulosti casto hodne omylni. Aj cirkvou upaleny Jan Hus kritizoval, a sucasne cirkev sa za jeho upalenie ospravedlnila. J.Daniska by sa asi Husovi neospravedlnil ! reaguj RE: Kritika nie ! (?) autor: Peter Frišo pridané: 03-05-2005 12:05 Libertarian, Ty sa tiez velmi rad staras do vnutornych zazelosti krestanstva, ktorym ocividne nerozumies. Ano ludia, ktori tvoria Cirkev su kritizovatelni, Cirkev sama nie je kritizovatelna, pretoze ma bozsko-ludsky charakter. Cirkev sa tiez neospravedlnila Janovi Husovi, to je omyl, ktorym si nespravne interpretoval fakty. Jan Hus bol bludar, ktory prijal Viklefovske bludy a bol po prave odsudeny /problematicke je pravda vtedajsie trestne pravo/, podobne ako pri inych herezach aj tu vyvolal zbytocne krviprelievanie. Mimochodom husitski heretici sa vrazdili aj medzi sebou navzajom. Ja by som sa Husovi tiez neospravedlnil. reaguj RE: Kritika nie ! (?) autor: bebe e-mail: bebe@ragtime.sk pridané: 04-05-2005 9:43 " Ano ludia, ktori tvoria Cirkev su kritizovatelni, Cirkev sama nie je kritizovatelna, pretoze ma bozsko-ludsky charakter" Pokial ma pamat neklame, tak z pripravy na 1. svate prijmanie mam nabiflovane, ze "Cirkev je lud bozi na zemi". Takze sa celkom rad necham poucit aky je rozdiel medzi Cirkvou (kritizovatelnymi luďmi) a Cirkvou (nekritizovatelnou instituciou). "Cirkev sa tiez neospravedlnila Janovi Husovi, to je omyl, ktorym si nespravne interpretoval fakty." Toto odznelo z ust Jana Pavla II na sympoziu o Janovi Husovi v roku 1999: "Je pro mne velikou radostí, že vás mohu srdečně pozdravit u příležitosti vašeho sympozia o Janu Husovi, které představuje další důležitou etapu pro hlubší pochopení života a díla dobře známého českého kazatele, jednoho z nejslavnějších mezi mnoha vynikajícími mistry, kteří vyšli z pražské univerzity. Hus je pamětihodnou postavou z mnoha důvodů. Ale je to zejména jeho morální odvaha, která z něj tváří v tvář protivenstvím a smrti učinila postavu zvláštního významu pro český národ, který byl v průběhu staletí také těžce zkoušen. Jsem vám všem zvlášť vděčný za to, že jste přispěli k práci ekumenické ?husovské? komise ustanovené před několika lety panem kardinálem Miloslavem Vlkem s cílem vymezit přesněji místo, které Jan Hus zaujímá mezi reformátory církve." "Dnes, v předvečer Velkého jubilea, cítím povinnost vyjádřit hlubokou lítost nad krutou smrtí, na kterou byl Janu Hus vydán a nad následnou ranou, která se tímto způsobem rozevřela v myslích a srdcích českých lidí a stala se zdrojem konfliktů a rozdělení. Pan Friso nemyslite si, ze byt papezkejsi nez papez viac skodi ako pomaha cirkvi ?   reaguj RE: Frisovi autor: LIBERTARIAN pridané: 04-05-2005 10:31 Dakujem BEBEmu za upresnenie. Nemal som poruke konkretne citaty, ale pocul som, ze byvali papaz Husa ocenil, pozitivne. P. Friso : Naozaj ma zaujima, ci ste (ako aktivny katolik) tak malo informovany o slovach papeza, alebo ci proste klamete. Alebo PAPEZOVE oficialne nazory tiez povazujete za bludy. (alebo klame BEBE ? ) reaguj RE: Frisovi autor: Peter Frišo pridané: 04-05-2005 22:04 Neviem k čomu to mal byť argument, ja som sa nevyjadroval k názorom Jána Pavla II., ktoré nie sú podľa kanonického práva nijak záväzným výhlasením a nie sú vôbec neomylné, ja som sa vyjadril, že sa neospravedlňoval za Cirkev a že Hus bol kacír a heretik, etc. reaguj RE: Frisovi autor: LIBERTARIAN pridané: 05-05-2005 8:39 Celkom rad pocujem z ust veriaceho, ze slova papeza " a nie sú vôbec neomylné " ! Osobne by som v konkretnom pripade byvaleho papeza tu neomylnost aj pripustal. Jan Pavol II. bol papezom relativne liberalnym - ktovie, ci mu to v historii nakoniec neuskodi. Jeho "bratrickovanie" so Zidmi, luteranmi, s Husom, ... iste bolo trnom v oku mnohym ortodoxnym katolikom. reaguj RE: Frisovi autor: Peter Frišo pridané: 06-05-2005 21:34 O neomylnosti predsa hovori kanonicke pravo celkom jasne a vyzaduje pri nom naraz splnenie vsetkych vymenovanych podmienok kanonu. Preto nie vsetko, co papez povie je neomylne, to je zrejme. Rovnako tak papez z daleka nie je bez hriechov a nie kazdy bol taky dobry ako napriklad Jan Pavol II. reaguj RE: Frisovi autor: bebe e-mail: bebe@ragtime.sk pridané: 05-05-2005 14:21 Priznam sa, ze neviem, ako sa podla kanonickeho prava vyjadruje ospravedlnenie, ale z vyssie citovanych slov J.P. II je podla mna nad slnko jasnejsie, ze najvyssia duchovna autorita rimskych katolikov vstupila do dialogu o Janovi Husovi so snahou o zmierenie. A este k tej nekritizovatelnosti Cirkvi. Isty Jezis Kristus svojho casu hovoril o cosi o kukoli a psenici a tiez o trieske v oku blizneho a brvne vo vlastnom oku. Ale to sa asi nepatri pripominat v diskusii na e zine, ktory najvacsiu cast svojho manifestu venuje zoznamu nepriatelov, na ktorych chce utocit. reaguj RE: Frisovi autor: Peter Frišo pridané: 06-05-2005 1:00 Ospravedlňuje sa jednoducho: poviem ospravedlňujem sa, ale to som vo vašom citáte nenašiel. A ešte jedna vec, myslím, že každý by sa mal ospravedlňovať sám za seba. Áno, JP II. vstúpil do dialógu o Husovi, na tom sa môžeme zhodnúť. Budem len rád, ak mi budete napomáhať s vyberaním brvien z mojich očí. Ak sa to týka KDH, verte, že keby som túto stranu začal kritizovať za to množstvo vecí, čo sa mi na nej nepáči, moja kritika by sa vám veľmi nepáčila. reaguj RE: Kritika nie ! (?) autor: mima pridané: 04-05-2005 17:31 Matne si pamatam, ze o Cirkvi sa hovori ako o neveste Krista. V tom zmysle je nekritizovatelna ako ideal, ku ktoremu by sa mala realita priblizovat, ci aspon sa o to zo vsetkych sil snazit. Nekritizovatelna je teda ta duchovna stranka. Nech ma opravia domovsky autori PS (viac znali veci), ak sa mylim. Ludia ako jej clenovia su pochopitelne kritizovatelni, ved su to len ludia. Kazdy clovek je omylny. reaguj RE: Kritika nie ! (?) autor: Peter Frišo pridané: 05-05-2005 0:30 Bebe, ja by so sa pod to nepodpísal, ale napriek tomu, kde sa tam sv.Otec ospravedlňuje? Hovorí, že Hus bol slávny - a bol -, že hájil svoj názor /hoci mylný/ aj napriek tomu, že poznal trest /to nie je až tak chvályhodné, lebo mu chýba cnosť pokory, ktorú ako katolícky kňaz mal mať/ a sv.Otcovi bolo ľúto, že zhorel. Keďže osobne som tiež proti trestu smrti nemám s tým problém, ale nevidím tam nič z toho, čo ste chceli dokázať. reaguj RE: Kritika nie ! (?) autor: PeterS pridané: 05-05-2005 1:34 Mno, alebo preboha? Ved sa vam koncom roka 1999 opet zmenila viera! Vatikan predsa presiel z vieroucneho presvedcenia o spasonosnosti dobrych skutkov na lutherske pozicie o spasonosnosti milosti bozej. O tom je cele to divadlo. Sucasne Ratzineger pred rabinmi pripustil, ze nie je (pre spasenie) verit v Jezisovu obetu. A to som si urcite nevycucal z prsta, ale teraz nebudem hladat zdroje. Btw,na margo milosti bozej som tu napisal prispevok, uz je kdesi pod okrajom. Ale vychadzal som z toho, ze v Biblii sa skutocne pise o tom, ze nikto nema vyhrate, az bozia milost vyzdvihne tela z hrobov, nic ine. V mojom ponimani to znamena, ze pre dalsi zivot treba mat nejaku dalsiu formu, ktora sa ziska az v "sudny den". Dovtedy je telo v hrobe a zbytok niekde takpovediac v povetri. reaguj RE: Kritika nie ! (?) autor: Peter Frišo pridané: 06-05-2005 0:54 K tej poslednej vete: myslím, že predpokladáte na onom svete platia rovnaké kritériá pre čas ako tu, čo ale vôbec tak nemusí byť. reaguj nezkreslovat autor: Jiri Boudal pridané: 23-05-2006 16:24 Máte samozřejmě právo na jakýkoli svůj názor na Tomáše Halíka i jeho knihy, pouze bych vám ve Vašem zájmu i v zájmu čtenářů doporučil, abyste se vyjadřoval k tomu, co Halík ve své knize skutečně píše. (Jinak totiž můžete své názory klidně vyjadřovat bez toho, aniž byste k tomu Halíka jako oponenta potřeboval, a navíc se mi to nezdá být příliš férové). Váš článek se zkresleními bohužel přímo hemží, uvedu jen jeden příklad za všechny: "keď má však povedať, čo sú kresťanské hodnoty, upadne do relativizovania či dokonca do nevkusného prirovnania o „zaprášenej vate v cirkevných dokumentoch“." Pokud se však do knihy na zmiňovanou část podíváte (str. 173 českého vydání), zjistíte, že Halík píše o tom, že je smutné, že 1. pokud se už křesťané vůnec snaží obhajovat a prosazovat své hodnoty, často upadají do otřepaných frází a jsou nevěrohodní ale že 2. se obrat "křesťanské hodnoty" spíše stal už jen "zaprášenou vatou v církevních dokumentech" ... Nezlobte se, ale při pohledu na neuvěřitelnou odlišnost toho, co si mohu v knize přečíst, a toho, co mi o tom, co tam najdu, říkáte vy, nemohu se zbavit pocitu, že jste takového zkreslení nemohl dosáhnout neúmyslně... reaguj