ISSN 1335-8715

10-09-2007   Marián Šarkőzy   Ideológia   verzia pre tlač

Kľúč k totalitarizmu

Postmoderne a slovensky signifikantným pokusom definovať totalitarizmus je „Diablova práca“ Tomáša Zálešáka. Zálešák totiž naznačuje, že už samotnou definíciou totalitarizmu by sme sa stali totalitnými mysliteľmi.

Reakcia na príspevok

RE: Mravný relativizmus a JÁN PAVLÍK
autor: Tomáš Krištofóry
e-mail: t.kristofory@centrum.cz
webstránka: http://kristofory.blog.sme.sk
pridané: 14-09-2007 18:29


Ďakujem za rozvinutie diskusie.

Moja argumentácia mierila smerom k argumentom Jána Pavlíka, ktorého na Slovensku takmer nikto nepozná (ani z pravice, hoci by im mohol poskytnúť argumenty, na ktoré socialisti všetkých strán nemajú).

Myslím, že s Pavlíkom máte niekoľko podobných, ak nie zhodných myšlienok.

Si veľmi blízko Pavlíkovmu prístupu k vysvetľovaniu neliberálnych dejín Česko(-slovenska) 20. storočia, keď píšeš, že dôsledkom polylogizmu vo sfére morálneho uvažovania je presvedčenie, že "príslušníci istých tried, alebo rás nemôžu univerzálnu pravdu poznať, lebo sú vedení zvrhlým triednym, či rasovým videním - preto nie je napr. pre Marxa ekonómia platná - ako buržoázna paveda." Pavlík totiž píše (citát z jeho predslovu ku knihe Frédéric Bastiat Co je vidět a co není vidět; str. 13-14 dostupné na http://www.libinst.cz/etexts/bastiat_co_je_videt.pdf)

"Když si uvědomíme, že Peroutka byl jinak jedním z nejznamenitěj-
ších a nevlivnějších českých demokratických myslitelů, tak můžeme jen
s lítostí konstatovat, že v kontextu jeho postoje ke klasickému liberalismu
platí: corruptio optimi pessima.14 Máme snad hledat útěchu v tom, že
tehdy celý svět šel doleva15 a že (co se týče například naší bastiatovsk
é kauzy) v Německu, kde Bastiat nejdříve vzbudil nadšení mezi takov
ými liberály XIX. století, jako byl Prince-Smith, upadlo poté jeho jmé-
no do naprostého zapomenutí a od r. 1880 až dodnes tam nevyšel žádný
překlad jeho díla? Nuže, doleva nešel v té době například von Mises a jeho
hlas nebyl vzdálen natolik, aby ho u nás nebylo slyšet. Také Bastiatův spis Co je vidět a co není vidět již byl u nás k mání a mohl někoho přiv
ést k zamyšlení. Je snad příčinou plebejský původ a charakter české inteligence?
Každá taková a podobná odpověď může být sice zajímavá
z historického hlediska, avšak implicitně naznačuje, že omyl našich předch
ůdců byl vlastně nutný, že lidský rozum je tak podmíněn dobou či třídn
ím původem, že v příslušné době vlastně nemůže poznat pravdu, přesto
že je mu tato již dřív objevená pravda podána v dokonale stravitelné
formě. Od toho je již jen krùček k tvrzení, že doba nás podmiňuje vždy
a že tedy nikdy, v žádné době nejsme s to poznat pravdu. Každá tzv. pravda
je pak jen dobovou iluzí. To je historický relativismus čili do historie
promítnutá koncepce řeckých sofistů, kterou dnešní sofisté prezentují jako
postmodernismus a která je v polárním protikladu vùči klasickému liberalismu.
Stanovisko klasického liberalismu spočívá totiž v tom, že lidsk
ý rozum je schopen osvobodit se od dobových iluzí a proniknout k nutn
ým (apriorním) strukturám přirozeného řádu (rozvíjejícího se za
absence násilí), jež jsou historicky invariantní, neboť souvisí s podstatn
ými a nutnými rysy fungování naší mysli. Hledání zdůvodnění, proč bylo
nutné, že se v dané době nedospělo k liberálním idejím, by bylo vlastn
ě popíráním těchto idejí. Raději tedy připusťme náhodu, která je jako
taková v souladu s evolucionistickým přístupem; byla to náhoda, že prá-
vě ve Vídni, a nikoliv v Praze či Brně se tehdy vyskytl Ludwig von Mises,
který dál v nepřející době rozvíjel dědictví klasického liberalismu."

Chce sa mi odcitovať celý Pavlíkov fantastický, citlivo ale rázne napísaný úvod, ale odcitoval som len túto pasáž, keďže si ju môžete prečítať na vyššie v tomto príspevku uvedenom odkaze.

Ďalej, píšeš "Otázka je akým spôsobom je "objektivny mravny poriadok" poznateľný a uskutočniteľný a či je vládna politika vhodným prostriedkom na jeho uskutočnenie."
V riešení tejto otázky je Pavlík a jeho poňatie apriorizmu veľmi nápomocný. Viď jeho nedávny veľkolepý počin vo forme http://nb.vse.cz/kfil/elogos/science/pavl106.pdf

Predom upozorňujem, že text je Hegelovský. Hegela dnes skoro každý chápe vulgárne. Čítaj Pavlíka, uvidíš, že je v ňom aj veľa liberálneho - aby som parafrázoval Pavlíka, Hegela nestavia z hlavy na nohy Marx, ale Hayek.


 
Meno:
E-mail:
Web stránka:
Predmet:
Text správy:

Zadajte iniciály Pravého Spektra - PS:
(antispamová ochrana)
 
 

Upozornenie

Príspevky v diskusii k článku sú osobnými názormi jednotlivých čitateľov. Redakcia Pravého Spektra za ich obsah nenesie žiadnu zodpovednosť.

Diskusné príspevky, ktoré sú v rozpore so zákonom budú odstránené.

O problematických príspevkoch nám môžete dať vedieť e-mailom na adresu redakcie.

Copyright © 2001-2017 Pravé Spektrum, občianske združenie
Stránka používa redakčný a publikačný systém Metafox od Platon Group
Webdizajn: amneziak