
Rôzne Rozhovory Komentáre Slobodný trh Kultúrna vojna Slovenská otázka EUtópia Ideológia Ficoviny

11-08-2004 Lukáš Krivošík Kultúrna vojna verzia pre tlač

Kultúrna vojna

KDH si zaslúži obdiv. S odvahou otvára témy, ktoré sa v západnej Európe zväčša považujú za príliš kontroverzné a horúce. Ide o bojiská kultúrnej vojny. Odhodlanie a tvrdohlavosť s akou kresťanskí demokrati zápasia o to, čo považujú za správne je príjemným osviežením v marazme slovenskej politiky.

Reakcia na príspevok

T. Halik: O viere a kritickom mysleni

autor: Marek Hrubčo

e-mail: hrubco@pobox.sk

pridané: 13-08-2004 19:12

Dewey, ospravedlnujem sa, ale lepsie ako moj oblubeny knaz, na ktoreho clanok som nedavno narazil, to ja vyjadrit neviem. Mas slovo, Tomas.

Q: Máte sám pro sebe nezpochybnitelný důkaz Boží existence? Pokud ano, můžete říci kdy a jak jste k němu dospěl?

A: Tedy takový "nezpochybnitelný důkaz Boží existence" - jak už ukázal svatý Augustin - existovat z povahy věci samé ani nemůže: to, co by bylo zcela pochopitelné rozumem a "dokazatelné" by totiž vůbec nebylo hodno naší víry, protože by to nebyl Bůh, nýbrž lidský konstrukt. "Dokazování Boha" je věc rouhavá a nesmyslná. Tím bychom stahovali Boha na úroveň "věcí", jevů, objektů. Víra, která by se opírala o takové důkazy, by přestala být vírou. Ve víře nezacházíme s "problémy", které by bylo možné "vyřešit" a být s nimi jednou provždy hotovi. Předmětem víry - na rozdíl od vědy - nejsou problémy, nýbrž něco nekonečně víc - tajemství, dokonce tajemství všech tajemství - tajemství Absolutna. S tajemstvím - na rozdíl od "problémů" - nemohu být nikdy hotov, tajemství "nemá dno". Zve k stále novému a stále hlubšímu promýšlení, a nejen promýšlení - nestačí se k němu vztahovat jen rozumem, nýbrž celou bytostí, celým životem. Rozum nemusím vynechat a nesmím obejít, ale rozum sám na to nestačí. Rozum jistě může dojít k závěru, že existuje základ smysluplného řádu světa, o němž svatý Tomáš říká, že je to to, "co všichni nazývají Bohem". Ovšem uznání tohoto řádu ještě není vírou v plném smyslu slova.

Vyznává-li křesťan "věřím v Boha" , pak tím neříká - jak si to často představují ateisté - že si myslí, že existuje Bůh. Říká tím něco mnohem víc, něco hlubšího a závaznějšího: že se Bohu oddává a svěřuje, že mu důvěřuje - i když jeho rozum je krátký na to, aby Boha "obsáhl" a "pochopil". K víře patří odvaha vstoupit do prostoru, nezajištěného "důkazy".

Jak ukazuji ve své knížce "Co je bez chvění, není pevné", víra se musí naučit žít s "čestnými pochybnostmi", totiž kritickými otázkami, a naopak; víra bez otázek by mohla vést k bigotnímu fanatismu a zase pochybovačné otázky bez základní pra-důvěry by vedly k zahořklé skepsi. Podobně to říká Jan Pavel II. v jedné své encyklice (Fides et ratio): víra bez myšlení a rozum bez víry mohou být velmi nebezpečné.

Meno:
E-mail:
Web stránka:
Predmet:
Text správy:

Zadajte iniciály Pravého Spektra - PS: (antispamová ochrana)

Upozornenie

Príspevky v diskusii k článku sú osobnými názormi jednotlivých čitateľov. Redakcia Pravého Spektra za ich obsah nenesie žiadnu zodpovednosť.

Diskusné príspevky, ktoré sú v rozpore so zákonom budú odstránené.

O problematických príspevkoch nám môžete dať vedieť e-mailom na adresu redakcie.