ISSN 1335-8715

18-05-2004   Lukáš Krivošík   Ideológia   verzia pre tlač

Thatcherizmus ako „reforma myslenia“

Reformy legendárnej M. Thatcher inšpirujú ešte aj po 25 rokoch po celom svete. Čo však imponuje viac než zmeny inštitucionálneho rámca pre štát a ekonomiku, je hodnotový posun britského obyvateľstva, ktorý sa udial počas 18-ročnej vlády konzervatívcov.

Reakcia na príspevok

Mnohe by to vysvetlovalo
autor: PeterS
pridané: 25-05-2004 8:24


Z nepopularnych Britskych listov:
Islám je neslučitelný s demokracií
To vysvětlil v týdeníku Sunday Times muslim Amir Taheri, který žije na Západě:
Demokracie je založena na rovnosti. Myšlenka rovnosti je pro islám nepřijatelná. Protože nevěřící nemohou být nikdy rovni věřícím. S nemuslimy lze zacházet slušně, ale nikdy jako rovný s rovným. Existuje hierarchie dokonce i pro zvířata a pro rostliny.
Demokracie znamená vládu lidu, obyčejných občanů, říká se tomu lidová či národní suverenita. V islámu ale náleží moc jedině Bohu. Muž, který vykonává boží moc na Zemi, je jeho zástupce, regent. Ani on nemůže jednat jako zákonodárce - zákon je jednou dán, byl jednou provždy definován Bohem.
Jedinou možností je objevovat boží zákon, interpretovat ho a aplikovat ho v praxi. Žádná islámská vláda však nemůže dovolit lidem, aby sami rozhodovali.
To, že je islám neslučitelný s demokracií, by nemělo být považováno za jeho nedostatek. Naopak, mnoho muslimů to považuje za přednost: jsou přesvědčeni, že jejich představa, že světu vládne Bůh, je nadřazena představě, že si lidé v demokraci vládnou sami.
Mnoho islámských myslitelů pohlíží na demokracii s hrůzou. Ajatolláh Chomejní označoval demokracii za "prostituci", protože ten, kdo získá nejvíce hlasů, získá moc, která patří jedině Bohu.
Sayyid Qutb, ideologický představitel fundamentalistických salafistů, strávil v padesátých letech rok v USA. Nalezl tam "národ, který zapomněl na Boha a který Bůh opustil - je to arogantní národ, který si chce vládnout sám."
Podle módního islámského teoretika Maudoodiho by měl vzniknout politický systém, v němž lidé budou jednat jako automaty v souladu s božím zákonem. Podobně jako jsou lidské biologické funkce mimo lidskou kontrolu, stejné by to mělo být s politickými a společenskými funkcemi. Máme objevit boží zákon a pak mohou být naše společnosti řízeny autopilotem.
Jediným cílem islámu je zachránit svět před demokracií, zdůrazňoval saúdský teolog šejch Muhammad bin Ibrahim al-Jubair. Podle něho je nutno naučit lidi, že si nemohou sami vládnout na základě lidmi vytvořených zákonů. Lidstvo odešlo z cesty pravé, z boží cesty, a musí se na ni vrátit, jinak dojde ke katastrofě.
V minulosti byly některé muslimské společnosti úspěšné, i když nebyly demokraciemi, pokračuje autor. A některé demokracie přinesly katastrofální důsledky, například příchod Hitlera k moci. To, že je většina muslimských států v současnosti neúspěchem, není tím, že to jsou islámské státy, ale tím, že jim vládnou zkorumpované a despotické elity, které sice o sobě tvrdí, že zastávají islámskou ideologii, ale ve skutečnosti jsou to světští diktátoři.
Islám je založen na jistotě, demokracie na pochybnostech. Islám nemůže lidem dovolit, aby si dělali, co chtějí, ani v soukromí své ložnice, protože Bůh je stále přítomen a stále je vidí.

A z opacneho sudka:
Americký důstojník: Stříleli jsme v Iráku civilisty
Pořad Today rozhlasu BBC vysílal v pondělí 24. 5. v 8.47 ráno neuvěřitelný rozhovor s americkým důstojníkem, který odešel z irácké armády, protože odmítal střílet civilisty. Zvuková nahrávka rozhovoru (v angličtině) je ZDE.
Příslušník amerických námořních jednotek tvrdí, že usmrcování nevinných civilistů v Iráku, jehož byl svědkem, bylo nevyhnutelné, vzhledem k tomu, co vojákům řekli jejich nadřízení ohledně hrozby, které čelili. Právě toto zabíjení civilistů vyvolalo v Iráku podstatné sympatie pro povstání proti americkým vojákům, míní britský rozhlas. Jimmy Massey je bývalý seržant, který od amerických námořních jednotek odešel v listopadu 2003 po dvanácti letech v armádě. Britský rozhlas se ho zeptal, jak zacházeli američtí vojáci s civilisty v Iráku:
James Massey: Zabili jsme mnoho nevinných civilistů. Dostávali jsme tehdy výzvědné analýzy, z nichž vyplývalo, že fedajíni a Republikánská garda si sundali uniformy, oblékli se do civilních šatů a organizují útoky proti americkým jednotkám v Bagdádu. Byli jsme varováni, že existují sanitky, které jsou naložené výbušninami, že teroristé využívají zaparkovaných automobilů pro sebevražedné atentáty. Takže když jsme vstoupili do Bagdádu, mí námořníci byli v důsledku všech těchto zpravodajských analýz nesmírně nervózní. My jsme prostě nevěděli, kde je nepřítel. Pro nás byl každý civilista v Bagdádu terorista. Jinak jsme se k tomu nemohli stavět. Takže když přijížděli civilisté ve vozidlech k našim kontrolním stanovištím, stříleli jsme varovné výstřely a nařizovali jsme, aby zastavili. Ale když neposlechli a přijeli k nám blíž, zapálili jsme je. A pokaždé, když jsme ta vozidla zapálili, očekávali jsme, že bude docházet k sekundárním explozím, že budeme slyšet, jak v automobilu vybuchuje munice. Ale když jsme pak mrtvolu z automobilu vytáhli a automobil jsme prohledali, nenašli jsme nic. Tohle se dělo opakovaně, nesmírně často.
Moderátorka: Nepoučili se vojáci z toho? Neuvědomili si, že tito lidé jsou jen obyčejní civilisté?
James Massey: Je to velmi obtížné, když nevíte, komu důvěřovat. Když je nepřítel všude. Strašně to po určité době působí na vás psychologicky. Musíte se pořád chovat jako Jekyll a Hyde. V jednu chvíli si hrajete na humanitárního vojáka a rozdáváte malým dětem bonbóny, a o dvě minuty později se musíte přepnout a začít zabíjet.
Moderátorka: Takže vrchní velitelství nemohlo udělat nic? Nemohli změnit způsob, jak se američtí vojáci chovají?
James Massey: Válečná pravidla jsou určována tím, jaké dostáváte výzvědné informace. Jestliže konstatují výzvědné analýzy, že jsou fedajíni nyní v civilním obleku, to znamená, že je možno střílet na kohokoliv. Vím, že je to i v Ženevských konvencích, že se nesmějí střílet neozbrojení civilisté. Když vám ale v náručí umře dítě, protože v blízkosti shodilo americké letadlo bombu a výbuch ho zasáhl a ono má vnitřní zranění a umře vám před očima, začnete zpochybňovat, co se děje.
Moderátorka: Proto jste řekl, že se vám zdá, že pácháme genocidu.
James Massey: Ano, to je pravda.
Moderátorka: Ano, ale genocida je politicky zaměřena. Řekl byste, že toto zabíjení v Iráku je politicky zaměřeno?
James Massey: Ano, já si to myslím.Tyto výzvědné analýzy, které jsme dostávali, poskytovaly americkým vojákům volnou ruku na bojišti, aby si sami rozhodli, zda je či není daná osoba civilista. Avšak vojáci pak nečelili žádným následkům, když zmáčkli kohoutek a pak zjistili, že ten člověk byl civilista, nic se nestalo. Je to v pořádku. Nezabývejte se tím. Protože tohle je nový druh války. Je to vyhlazovací válka. My jsme v Iráku, abychom vyhladili teroristy. Aby tam mohla rozkvést demokracie. Ale nejprve musíme zlikvidovat teroristy. Jenže co se stane, když nevíte, kdo jsou ti teroristi? Co se stane, když si myslíte, že ten chlapec, který jede na kole, vypadá, že je mu čtrnáct, ale co když je to terorista? A tak ho sledujete a zjistíte, že dělá něco podezřelého, například vytáhne samopal, který má schovaný za kůlnou. Tak se rozhodnete poslat ho do hrobu. Střelíte ho do hlavy. A pak se tam jdete podívat a zjistíte, že ta zbraň, kterou zvedal, vůbec nefungovala, neměla ani své vnitřní součástky. Stáváte se tedy tak vrahem?
Moderátorka: Vy jste zjevně s tím měl problém a šel jste za svými nadřízenými. Co na to oni řekli?
James Massey: Poté, co jsme tam usmrtili opravdu hodně civilistů, byl jsem opravdu nesmírně rozčílený. Měli jsme dopolední bojovou schůzi, můj poručík za mnou po schůzi přišel a ptal se mně, jestli jsem v pořádku. Já mu řekl, že nejsem v pořádku, že je to pro mě velice těžké, že se nemohu vyrovnat s tím, co tam děláme. On na mě chtěl, abych to vysvětlil, a já mu řekl: "No, pane, upřímně řečeno, mám pocit, že tu pácháme genocidu." A to se mu nelíbilo. Když jsem to řekl, věděl jsem, že má kariéra bude u konce. V podstatě mě donutili rezignovat na hodnost seržanta. Mně to nevadilo. Řekl jsem jim, že jsou v neprávu a že nechci jejich peníze, že nechci jejich sociální zabezpečení. A když jsem odešel z armády, byl jsem rozhodnut o tom svědčit komukoli, kdo byl ochoten poslouchat. Začalo to být opravdu ošklivé. Musel jsem si najmout právníka, protože se mě snažili označit za pacifistu, který odmítá bojovat. Řekl jsem jim, že pacifista nejsem, že jsem přesvědčen, že jsou války, které je správné vést, ale že si nemyslím, že by měli být vražděni civilisté a že nebudu pro americké námořnictvo zabíjet civilisty.
Moderátorka: Kolik vašich kolegů vojáků mělo stejný názor?
James Massey: Bylo tam docela hodně mých mladých vojáků, kteří se mě soukromě ptali, co to děláme. A samozřejmě, vzhledem k tomu, že jsem byl jejich nadřízený, nemohl jsem jim říci, co si opravdu myslím. Prostě jsem se vždycky na ně podíval a řekl jsem: Poslouchejte, vojíne, jste tady, abyste něco dokázal. Jste tady od toho, abyste pomohl tady zavést demokracii. A je to těžké.
Moderátorka: A když jste viděl ty fotografie, co se dělo ve vězení v Agu Ghraib, byl jste překvapen?
James Massey: Nebyl jsem překvapen.
Moderátorka: A myslíte si, že je tohle chování všeobecně rozšířeno?
James Massey: Myslím si, že toto chování je všeobecně rozšířeno v americké armádě, tečka.
Moderátorka: Co, po celém světě?
James Massey: Ano. V armádě, v námořnictvu, v letectvu.
Moderátorka: Proč si myslíte, že tomu tak je?
James Massey: Myslím si, že američtí vojáci, zejména americká námořní pěchota, je dehumanizována. Jsou dehumanizováni od prvního dne, kdy se octnou na cvičáku. Americká armáda intenzivně spolupracuje s Izraelci. Přejali jsme velkou část svého výcviku od Izraelců. A moc dobře víme, co se děje tam. Oni v podstatě dehumanizují vojáky, aby měli sebevědomí a schopnost zmáčknout ten kohoutek, i když je to civilista.

A na zaver si dajme GWB z dnesnej Sme:
Bush: Irak má pred sebou ťažké časy
Washington 25. mája (TASR) - Americký prezident George W. Bush dnes vyhlásil, že Irak má pred sebou kritické obdobie, ktoré bude zrejme poznačené násilím a teroristickými útokmi.
Američanmi vedená koalícia v Iraku je však podľa Busha silná a rozhodnutá pokračovať v úsilí o dosiahnutie pokroku a začatia reforiem v Iraku.
"Irak má pred sebou kritické obdobie. V čase, keď sa irackí obyvatelia blížia k tomu, aby prevzali moc vo svojej krajine, teroristi budú pravdepodobne aktívnejší a brutálnejší. Máme pred sebou ťažké časy a cestu vpred bude možno niekedy sprevádzať chaos," vyhlásil americký prezident.
Bush však zdôraznil, že USA zotrvajú vo svojej irackej misii a porazia nepriateľov mieru. Uviedol, že prijíma "konkrétne kroky" na pomoc Iraku dosiahnuť demokraciu a slobodu. "Zotrváme a porazíme nepriateľa a neustúpime z tejto ťažko vybojovanej pozície," povedal.
Úlohou Spojených štátov v Iraku však podľa šéfa Bieleho domu nie je len poraziť "nepriateľov", ale aj "dodať silu priateľovi - slobodnej, reprezentatívnej vláde, ktorá slúži záujmom obyvateľov a bojuje v ich mene".
Bush načrtol päť krokov, ktoré majú byť prijaté s cieľom pomôcť Iraku pri nastolení demokracie a slobody: odovzdanie moci dočasnej vláde 30. júna, pomoc pri nastolení stability a bezpečnosti, obnova irackej infraštruktúry, získanie širšej medzinárodnej podpory a usporiadanie slobodných celonárodných volieb.
Ešte pred Bushovým prejavom Biely dom vydal vyhlásenie, že USA po konzultáciách s budúcou dočasnou vládou v Iraku zbúrajú známu bagdadskú väznicu Abú Ghraib, spojenú so škandálom okolo zneužívania irackých väzňov, a umožnia tak symbolický začiatok novej cesty pre vojnou zdevastovanú krajinu.
Zničený objekt nahradia novou väznicou s najprísnejšími bezpečnostnými opatreniami, pričom projekt jej výstavby bude financovať vláda USA.
Biely dom uviedol, že príslušníci americkej armády zostanú v Iraku aj po odovzdaní moci Iračanom 30. júna a súčasný počet 138.000 vojakov bude zachovaný, "kým to bude nevyhnutné".
Šíriace sa násilie v Iraku a správy o zneužívaní irackých väzňov americkou armádou viedli k ďalšiemu poklesu Bushových preferencií v prieskumoch verejnej mienky.
Nový prieskum uskutočnený televíziou CBS ukazuje, že iba 41 percent Američanov je spokojných s pôsobením Busha vo funkcii prezidenta, kým ďalších 52 percent sa k pôsobeniu súčasného šéfa Bieleho domu vyjadruje negatívne. Až 61 percent Američanov neschvaľuje spôsob, akým Bush riadi súčasnú situáciu v Iraku.
V ostatných niekoľkých dekádach žiaden z amerických prezidentov s takýmito pochmúrnymi preferenciami tak krátko pred voľbami nebol úspešný vo svojej snahe o znovuzvolenie. V júni 1948 však mal Harry Truman v prieskume Gallupovho inštitútu sympatie len 39 percent Američanov a napriek tomu dokázal neskôr vybojovať víťazstvo nad Thomasom Deweym.


 
Meno:
E-mail:
Web stránka:
Predmet:
Text správy:

Zadajte iniciály Pravého Spektra - PS:
(antispamová ochrana)
 
 

Upozornenie

Príspevky v diskusii k článku sú osobnými názormi jednotlivých čitateľov. Redakcia Pravého Spektra za ich obsah nenesie žiadnu zodpovednosť.

Diskusné príspevky, ktoré sú v rozpore so zákonom budú odstránené.

O problematických príspevkoch nám môžete dať vedieť e-mailom na adresu redakcie.

Copyright © 2001-2024 Pravé Spektrum, občianske združenie
Stránka používa redakčný a publikačný systém Metafox od Platon Group