 |
|
|
Opäť 2 x Roman JochDROGY - ZÁPADNÍ JSOU SYMBOLEM CIVILIZACE, VÝCHODNÍ SYMBOLEM BARBARSTVÍ Když byl senátor John McCain kdysi dotázán, jaký je jeho postoj k drogám, řekl, že si vzal stranou svého čtrnáctiletého syna a sdělil mu: chlapče, pokud zjistím, že bereš drogy, tak tě zmlátím, že tě bude jen pár palců dělit od smrti. V nemocnici strávíš měsíce. To je správná konzervativní politika ke drogám: je záležitostí primárně rodičovské odpovědnosti, nikoli státních zákazů. Naše státní protidrogová politika nefunguje. Drogy jsou všude a mládeži volně k dispozici. Válku proti drogám prohráváme. Mohli bychom ji vyhrát, kdybychom ji vedli drasticky a brutálně - jako Saudská Arábie. Cenou za to by však bylo vytvoření policejního státu a ztráta našich svobod. To je však cena, již nejsem ochoten zaplatit. Preferuji svobodu, i když jejím důsledkem bude, že část hloupé mládeže si drogami zkazí život. Mohou pak sloužit jako odstrašující příklad mládeži rozumné. Můj osobní názor na drogy? Ty v západní civilizaci tradiční, alkohol a tabák, jsou (v rozumné míře) dobré, zatímco drogy ostatní, ty východní jako marihuana, hašiš, opium atd., jsou trapné. Každá vyvážená civilizace má svou tradiční drogu. Ve společnostech, jež žádnou drogu nemají, frustrovaným jedincům zbývají jen dvě možnosti: sebevražda, nebo fanatismus (případ mnohých v islámské civilizaci). Alkohol je tradiční drogou naší západní civilizace a je látkou nesmírného kouzla. Alkohol je integrální součástí zábavy, přátelství (kolik družných konverzací jen jím bylo usnadněno...), lásky (kolika intimním chvílím svádění dopomohl alkohol...) a bitvy ("víno na kuráž a pomilovat markytánku..."). Lze uvést mnoho známek civilizace, ale jednou z nich rozhodně je víno. Hranice vinařských oblastí jsou hranicemi civilizace. Lidé, kteří vyrábějí a pijí víno, jsou civilizovaní. Alkohol je nejen tradicí, ale i symbolem západní civilizace. Tedy té civilizace, která si cení jednotlivce a dospěla k ideálu jeho osobní a politické svobody. Drogy jako marihuana či opium jsou na druhou stranu symbolem východních civilizací, jež si jednotlivce neváží a dospěly vždy jen k despotismu. Jak může někdo dávat přednost symbolům těchto úpadkových civilizací? Ač nekuřák, na svobodě svých kuřáckých přátel v mé přítomnosti kouřit tabák a mít z něho požitek trvám. Že kouření škodí zdraví? Cílem přece není žít tak dlouho, jak je to jen možné, nýbrž cílem je prožít mravně kvalitní život. Pokud jsem za svůj život pomohl trpícím, přispěl ke svobodě znevolněných, zahrnul láskou a péčí milovanou osobu, prožil jsem život lépe, ačkoli zemřel mlád, než pokud jsem život promrhal v neřestech, banalitami a hloupostmi, a zemřel stár jako Metuzalém. Cigareta kuřákovi dopřává chvilku relaxace, pohody a uvolnění stresu. Byla častokrát jediným zbývajícím potěšením trpících pod tyraniemi 20. století - vězňů nacistického koncentráku a komunistického gulagu. Z piety k těmto obětem se já věru nepřipojuji k dnešnímu antikuřáckému džihádu. Ten by totiž nejraději oněm vězňům vzal i ten jediný, poslední požitek jejich života. Kdo má být lepším vzorem pro mládež - Adolf Hitler, abstinent, nekuřák a vegetarián, anebo Winston Churchill, těžký pijan, silný kuřák a nadšený požírač krvavých steaků? Vyšlo v Hospodářských novinách, 1. apríla 2005 CASINO ROYALE - ANEB CO OČEKÁVAT OD NOVÉ BONDOVKY Vliv tajných služeb není nutné přeceňovat. Jeden americký časopis, jehož čtyři redaktoři předtím pracovali pro CIA (a tedy evidentně věděli, o čem píšou), v roce 1957 uvedl: „Nedávný atentát na indonéského presidenta Sukarna měl všechny známky operace CIA: v místnosti byl zabit každý kromě Sukarna.“ Vliv tajných služeb ale není nutné ani podceňovat. Oblíbené rčení v NKVD / KGB znělo: „Vraždu dokáže spáchat každý pitomec, ale zařídit přirozenou smrt, to si žádá umělce.“ A tak je dobré si položit otázku, co bychom si měli přát od… nového Jamese Bonda. Myslím tím od 21. bondovky Casino Royale, jež se začala točit 17. ledna 2006 a do kin u nás bude uvedena 16. listopadu 2006. Mnozí se rozčilují, že vybraný představitel hlavní postavy – herec Daniel Craig – je jako blonďák pro Jamese Bonda naprosto nevhodný. Musím říci, že to je ale velice efemérní hodnocení. Samozřejmě Dan Craig může být dobrým Bondem, pokud mu coby Bondovi bude dovoleno být… ano, Bondem. Samým sebou. Dělat svou práci, dělat ji dobře a mít ji rád. Jinými slovy, nový James Bond bude dobrý James Bond, pokud se vyváže ze svěrací kazajky levicové politické korektnosti, do které ho spoutaly poslední bondovky, v nichž jej hrál Pierce Brosnan (ta poslední byla úplně nejhorší). Jaký tedy je – a má být – původní, skutečný James Bond? Stručně řečeno, konzervativní studenoválečník. Je naprosto jasné, že James Bond byl konzervativec. Rovněž Q byl konzervativec, o tom není pochyb. Moneypenny byla dokonce členkou předsednictva Konzervativní ženské asociace anglického venkova; dalšími členkami byly slečna Marpleové a slečna Margaret Hilda Robertsová (předtím, než se provdala za Dennise Thatchera). Na druhou stranu, bohužel, šéf M byl vždy labourista. V posledních bondovkách – těch s Piercem Brosnanem – šéfka M dokonce patřila k „New Labour“; což znamená, že v 60.letech byla lesbičkou, trockistkou, a protestovala proti válce ve Vietnamu. To je ta nejlepší kvalifikace pro šéfku tajné služby v letech 90., alespoň dle Nové levice. Ale vraťme se k původnímu Bondovi. Casino Royale byla vůbec první knižní bondovka; Ian Fleming ji vydal v roce 1953. Stalin právě zemřel. Berija ještě ne. V Koreji se stále bojovalo a Studená válka tam byla nepříjemně horká. Co to znamená, že James Bond byl tehdy konzervativcem? Především, nebyl sentimentální. Žádné vciťování se, žádné projevy emocí, žádná sentimentalita. Bolest nepřítele ho těší, bolest svou najevo nedává. Věcnost, chladnost a dobré způsoby. Nepřítel musí zemřít. Pokud ho to před smrtí bolí – konzervativní agent ve službě Jejího Veličenstva zajisté není sadista, ale nějakou tu krutost vůči nepříteli si dopřeje – tím lépe. Jen žádné řeči o tom, že mučení je proti mezinárodním konvencím. Smrt nepřítele je důvodem ke skleničce; bolestivá smrt nepřítele – ke skleničkám dvěma. To nás přivádí k bodu dalšímu: konzervativní gentleman má alkohol rád – především tvrdý alkohol. A má ho rád hodně. Bylo skandální, jak Pierce Brosnana přinutili zredukovat množství alkoholu, jež požil v těch politicky korektních bondovkách 90. let. A ještě skandálnější bylo, že mu nedovolili zapálit si cigaretu. Konzervativní studenoválečný antikomunista nejen pije hodně, ale i kouří hodně. A když říkám hodně, myslím tím hodně. Znám nemálo studenoválečných antikomunistů – ale nekuřák mezi nimi nebyl žádný. Co to znamená, když říkám, že James Bond byl studenoválečný antikomunista? Znamená to, že i když někdy jeho občasným, pomíjivým protivníkem byl nějaký ten Dr. No, Goldfinger či Blofeld, James Bond velmi dobře věděl, kdo je jeho protivníkem hlavním po celou dobu Studené války. Nespouštěl ze zřetele, že tím ústředním faktem druhé poloviny 20. století byl monumentální a heroický zápas o svět mezi dvěma alternativami: svobodou, v níž je možná diskuse o tom, co je spravedlnost; a tyranií, jež žádnou svobodu a spravedlnost nepřipouští. Nic nebylo politicky důležitější, než výsledek tohoto zápasu. Vše ostatní bylo druhořadé. Byl to zápas neméně heroický, než zápas proti nacismu, ale byl to zápas monumentálnější a náročnější než ten proti nacismu. A psychicky těžší. Protože reálná šance na vítězství nacismu trvala relativně krátce – od léta 1939 do léta 1943. Reálná šance na vítězství komunismu (či globální nukleární válku, což by však nebylo až tak hrozné jako vítězství komunismu) však trvala déle: od roku cca. 1945 do roku cca. 1985. James Bond byl studenoválečným antikomunistou, věděl tedy, že (a) svoboda je lepší než tyranie a (b) svobodný svět má v zápasu s tyranií používat realistické prostředky, jež jsou dostatečně schopny zajistit vítězství. Tato studenoválečná antikomunistická pozice se tedy lišila od dvou zbývajících pozic alternativních. Od té, jež si myslela, že tyranie je lepší než svoboda; to byla pozice rudá. A od té, jež sice preferovala svobodu před tyranií, ale nebyla ochotna pro vítězství svobody nad tyranií použít dostatečně realistické prostředky. To byla pozice anti-antikomunistické levice, jež se domnívala, že vciťování se do mentality protivníka (nikoli nepřítele, jen nepochopeného potenciálního přítele), snaha o porozumění, dialog, odzbrojení, přátelství a všeobjímající láska Studenou válku ukončí. Ukončí ji nikoli vítězstvím svobody nad tyranií, nýbrž sladkým splynutím obou ve společném objetí. Skutečným testem, zda Daniel Craig bude dobrým představitelem Jamese Bonda takého, jakým by měl být, bude otázka, zda tvůrci filmu na jeho konci Bondovi vloží do úst větu, již mu tam vložil Ian Fleming v Casino Royale v roce 1953: James Bond, svým šéfům, na adresu agentky, již miloval, ale jež ho zradila, neboť tajně pracovala pro rudé: „Ta děvka je už mrtvá.“ Publikováno v studentských novinách AGORA leden 2006. |
15-11-2006
IdeológiaPri slove „ideológia“ mnohým z nás zídu na um časy nedávno minulé a masy, ktoré pochodujú pod jednoduchými heslami. No ideológia je istým súborom vnútorne kompatibilných názorov, bez ktorých sa politika nezaobíde. Pravé Spektrum má ambíciu diskutovať v tejto rubrike o myšlienkovom pozadí politickej pravice. Aký je vzťah klasického liberalizmu a kresťanského konzervativizmu? Koľko Boha, patriotizmu a trhu treba k namiešaniu pravicového kokteilu, príťažlivého pre ľudí? Kto boli myšlienkoví otcovia smeru, ku ktorému sa hlásime? Táto rubrika je však venovaná aj filozofom a intelektuálom všeobecne. Čo zahŕňa prirodzene aj výmenu názorov s teoretikmi protistrany.
TirážNázov
Ďalšie odkazy
Newsletter
Ak chcete byť informovaný o zaujímavých novinkách
na Pravom Spektre, vyplňte Vašu e-mailovú adresu.
(frekvencia cca. 1 správa za mesiac)
|