ISSN 1335-8715

26-08-2006   Ondřej Šlechta   Komentáre   verzia pre tlač

Chávezova nová internacionála

Když jsme před několika měsíci v 51pro psali o posilování levice na jihoamerickém kontinentě a předpovídali pokračování tohoto neblahého trendu, netušili jsme, jak za těch málo měsíců přistoupí jihoameričtí soudruzi od slov k činům. Jinými slovy, od výhružek „západnímu imperialismu“ k vytváření koalic s obskurními režimy napříč celým světem.

Centrem všeho dění je, jak jinak, venezuelský prezident Hugo Chávez, u kterého je příměr „jihoamerický Mao“ rozhodně na místě. Je to on, který nevynechá jedinou příležitost, aby za ohromného potlesku zfanatizovaných davů nenapadl „amerického Satana“ a nezapomněl dodat, jak to se soudruhem Castrem natře celému světu. Chávezovy ambice však očividně přesahují jihoamerický kontinent, což mimo jiné dokázal na svém nedávném celosvětovém turné, kdy navštívil soudruhy z Běloruska a Íránu.

To, že k sobě našli cestu revolucionář a obdivovatel Che Guevary s běloruským leninistou, vcelku nepřekvapuje. Oba dva provádějí důslednou bolševizaci svých států, úspěšně zestátňují a vyhánějí bohaté a schopné lidi ze země. Co však Cháveze vede k paktování se s íránským teokratickým režimem?

Jednak samozřejmě pro něj Írán představuje dalšího spojence v protiamerickém tažení, ale hlavně především zájmy ekonomické. Chávezova nedávná návštěva Teheránu se nesla ve velmi přátelském duchu. Oba dva státníci si notovali v nejedné otázce, ať ji šlo o kritiku USA, či Izraele. Vrchní venezuelský aparátčík byl dokonce přijat předním duchovním ajatolláhem Ali Khameneím, který je považován za nejmocnějšího muže Íránu.

„Venezuela bude stát za Íránem v jakékoli době a za jakýchkoli podmínek“, takové poselství následně vyslal světu prostřednictvím íránské televize. Chávez dále vyzval Írán k investicím do venezuelského ropného průmyslu. Jen minulý rok investovaly íránské firmy ve Venezuele více než jednu miliardu dolarů.

V Hanoji podepsal smlouvy o spolupráci mezi Vietnamem a Venezuelou a otevřeně Vietnamcům naznačil, že existuje i jiná zahraničně politická orientace než se stát satelitem Spojených států.

Co je však velmi zarážející a zneklidňující, je kontrakt na nákup 30 letadel Suchoj Su-30 a 30 bitevních vrtulníků v ceně asi jedné miliardy dolarů, který byl podepsán s Ruskem. Ačkoli se USA proti podpisu této smlouvy ostře postavily, Rusko je ignorovalo. Nabízí se otázka, má Rusko takovéto akce zapotřebí? Poslední dobou, kdy se pod vlivem sbližování prezidentů USA a Ruska mohlo zdát, že to bude budoucna bude právě Rusko, kdo nahradí Evropskou unii na pozici klíčového spojence Spojených států, přichází studená sprcha.

Vrásky na čele nám jistě přidá také dění uvnitř Andského společenství národů (ASN), které je mimo Mercosuru druhým jihoamerickým hospodářským sdružením tamějších států. Zde je již delší dobu patrná převaha komunistického tandemu Venezuela-Bolívie. V souvislosti s tím se tak Latinská Amerika stále viditelněji láme na dva bloky. Levicově-populistický, tvořený Kubou, Venezuelou a Bolívií a tržně liberální, v jehož čele stojí Mexiko, Kolumbie a Peru.

Na zmíněném summitu ve Vídni levicově populistický tábor vystupoval velmi hlasitě a dával najevo své protiliberální a protiamerické postoje. Evo Morales spolu s Chávezem oznámili, že ASN hodlají změnit na „Antiimperialistické společenství národů“.

Nákup zbraní a uzavírání paktů však nejsou jediné zbraně z arzenálu Cháveze. Jako správný následovník svých soudruhů z minulosti, hodlá vést boj i na kulturním poli. Vládce jihoamerického státu obvinil Hollywood, že jeho tvorba je tendenční a vykresluje Venezuelu a další latinskoamerické státy jako ráj kriminálních živlů a pašeráků drog. „Je to kulturní diktát“, doslova prohlásil. Proto otevřel filmový komplex, který má bojovat s "diktátem" západních imperialistických filmů a stát se tak „kulturní zbraní“ Venezuely.

Spojování a bratření socialistických vůdců sice není nic nového, měli bychom to však brát jako důrazné varování. Rudá již opět začíná zabarvovat mnoho států po celém světě, mimo latinské a jižní Ameriky namátkou Itálii, Španělsko, či Nepál. Bylo by dobré mít se na pozoru, historie nás již mohla mnohokrát poučit, že když se soudruzi nadšeně objímají a hovoří o lepších zítřcích, vždy to skončí velkým průšvihem.

Ondřej Šlechta

Vyšlo v 51 pro, srpen 2006

  Obchod je obchod
   Dušan 26-08-2006 10:06
  RE: Obchod je obchod
   Lukas Krivosik 26-08-2006 12:12
  RE: Obchod je obchod
   Braňo 26-08-2006 14:45
  RE: Obchod je obchod
   Lukas Krivosik 26-08-2006 16:14
  RE: Obchod je obchod
   Braňo 27-08-2006 23:11
  RE: Obchod je obchod
   D 26-08-2006 16:07
  RE: Obchod je obchod
   Dušan 26-08-2006 19:58
  RE: Obchod je obchod
   Dušan 26-08-2006 19:59
  RE: Obchod je obchod
   Lukas Krivosik 26-08-2006 22:14
  RE: Obchod je obchod
   D 27-08-2006 1:47
  RE: Obchod je obchod
   Dušan 27-08-2006 9:35
  RE: Obchod je obchod
   Firstborn 28-08-2006 11:32
  RE: Obchod je obchod
   jan 19-04-2007 14:16
  RE: Obchod je obchod
   LIBERTARIAN 28-08-2006 9:13
  RE: Obchod je obchod
   Richard_BA 30-08-2006 14:28
  Stabilita
   Zolo 26-08-2006 14:08
  RE: Stabilita
   andrej beno 26-08-2006 15:47
  Chile
   Milton 26-08-2006 17:03
  zlatej Chavez
   Pavel 13-04-2010 8:58

   

 

Tiráž

Názov

Kontakt Šéfredaktor Redakcia Editor Vydavateľ Zakladateľ

Ďalšie odkazy

Newsletter

Ak chcete byť informovaný o zaujímavých novinkách na Pravom Spektre, vyplňte Vašu e-mailovú adresu. (frekvencia cca. 1 správa za mesiac)
 

 
Copyright © 2001-2017 Pravé Spektrum, občianske združenie
Stránka používa redakčný a publikačný systém Metafox od Platon Group
Webdizajn: amneziak